Co se děje s vepřovým masem?
Mor v Číně
Polovina světové produkce prasat pocházela z Číny, která byla největším chovatelem a konzumentem vepřového masa. Čínské chovy však od srpna 2018 zachvacuje africký prasečí mor. S touto nemocí se souběžně potýká řada dalších asijských, ale i evropských zemí.
S vybíjením stovek milionů prasat v Asii samozřejmě roste poptávka po vepřovém mase. Čína a další asijské státy proto navyšují dovoz z Evropy i Ameriky. Vlastní rezervy zmrazeného vepřového masa mezitím vyčerpaly.
Před epidemií žila na světě téměř 1 miliarda vepřů, z toho 600 milionů v Asii. Čína chovala téměř 500 milionů kusů, z nichž během epidemie vybila cca polovinu. Jižní Korea chovala 10 milionů.
Evropská unie chovala kolem 150 milionů prasat, USA cca 75 milionů, Brazílie 40 milionů, Rusko přes 20 milionů, Kanada 15 milionů, Mexiko a Japonsko po zhruba 10 milionech kusů.
(Na chovy všech ostatních států světa připadalo dohromady 60 milionů kusů.)
Evropská unie v posledních letech sice navyšovala chovy prasat, přestože evropská produkce vždy převyšovala poptávku. V dnešní situaci je však toto množství zanedbatelné.
Dramatický růst cen
Chovatelé prasat na všech kontinentech nyní prodávají větší část produkce raději za vyšší ceny do Asie. Cena živých prasat se celosvětově zvedá skokově. Nyní až o 1,50 Kč/kg každý týden, což odpovídá nárůstu ceny u nejžádanějších řezů (vepřová pečeně, plec, kýta nebo krkovice) o 7 až 8 Kč/kg. Ceny tak lámou rekordy po celém světě. V této situaci již nelze déle držet dlouhodobé nastavení cen.
Očekávání
Vyšší ceny se promítnou do cen uzenin i dalších druhů mas, kterými se bude vepřové nahrazovat. Již dnes jsou některé řezy hovězího masa levnější než shodné vepřové.
Obnova chovů prasat potrvá několik let.
Mohlo by Vás zajímat
